Přejít na: Obsah | Konec stránky

Projekt CARARE - průběžná zpráva k 31.8.2011

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o průběhu projektu, která byla zpracována k 30. 9. 2010.

Tříletý projekt byl zahájen 1. 2. 2010, nyní je tedy v polovině. Na podzim roku 2010 bylo v rámci projektu CARARE zpracováno schéma metadat pro oblast archeologie a architektury, a to jednak ve formě tabulky s vysvětlujícím textem (CARARE metadata schema outline v1.0), jednak ve formátu XML (CARARE XSD V.1.06.1) . Hlavním úkolem pracovního týmu Národního památkového ústavu v uplynulém období bylo mapování, neboli nalezení položek v databázích našeho informačního systému odpovídajících položkám v metadatovém schematu CARARE. Již v počátku jsme narazili na základní problém, totiž který z identifikátorů našich databází zvolit jako primární. CARARE schéma člení data do čtyř typů souborů: Heritage asset („památková jednotka“), Digital resource (digitální zdroj), Activity (činnost) a Collection information (souborné informace o sadě dat). Heritage asset je soubor dat o památkové „jednotce“, jíž může být jakýkoli objekt památkového zájmu – pojem je natolik obecný, že může zahrnovat jak celý areál památky, tak jeho část v podobě samostatného stavebního objektu, ale i část tohoto objektu, např. oltář uvnitř kostela nebo kachlová kamna v zámku. Členění památky může takto teoreticky pokračovat donekonečna, až po sochu nebo obraz na oltáři a po části takové sochy. Může jít o státem chráněnou kulturní památku, objekt v plošně památkově chráněném území, ale i o nechráněný objekt, který je nějakým způsobem objektem památkového zájmu. Tato koncepce vychází z počítačového pohledu na informace, kdy v databázi není nutné jednotlivé typy objektů oddělovat, neboť údaj o tom, že např. věc je kulturní památkou, je jen jedním jejím atributem a množinu kulturních památek lze kdykoli z databáze pomocí tohoto atributu vyfiltrovat. Tento přístup je v mnohém ohledu pro naši instituci inspirující, což se projevilo zvláště v současné době, kdy NPÚ vytváří zadání pro informační systém pro vedení Ústředního seznamu kulturních památek (ÚSKP). Dosavadní systém elektronické evidence památek MonumIS počítá pouze s kulturními památkami a chráněnými územími, nikoli s objekty památkového zájmu. Chybí tak nástroj pro evidenci a sběr informací o objektech, které zkoumáme v rámci vědy a výzkumu nebo při jiné činnosti, jinak řečeno pro tzv. soupis. Identifikátor v aplikaci MonumIS „idreg“ existuje pro památku či chráněné území jako celek, nikoli pro části památky. Zde nastává problém, a to jak pro integrovaný informační systém Národního památkového ústavu, tak pro poskytování dat portálu Europeana prostřednictvím projektu CARARE. Integrovaný informační systém památkové péče (IISPP) má v podstatě tři základní součásti – tzv. Metainformační systém pro evidenci a archivaci digitálních dokumentů (MIS), Památkový geografický informační systém (PaGIS) a již zmíněný MonumIS pro elektronické vedení ÚSKP. Dva prvně jmenované systémy jsou od počátku provázány přes identifikátor prostorového umístění tzv. pagis (IDOB_PG). S aplikací MonumIS jsou však tyto systémy provázány nepřímo a značně omezeně, neboť zatímco geografický systém umožňuje identifikovat v prostoru každou součást památky jednotlivě, v MonumIS je jen jediný identifikátor pro památku jako celek. Nemluvě o objektech památkového zájmu, které v MonumIS nemáme vůbec.

V počátku projektu CARARE jsme zamýšleli do portálu Europeana poskytnout digitální dokumenty, převážně fotografie, uložené v aplikaci MIS, s omezením na veřejné dokumenty. První verze metadatového schématu CARARE však předpokládala, že k digitálnímu dokumentu (Digital resource) budou povinně poskytnuty i údaje souboru Heritage asset, tedy ty, které alespoň částečně odpovídají naší databázi MonumIS. Ze souboru Heritage asset pak byly povinné zejména název a stručný popis. Abychom tyto požadavky splnili, museli bychom omezit poskytované dokumenty pouze na kulturní památky, případně chráněná území, a i při tomto omezení nám stále chyběly požadované stručné popisy, které v MonumIS dosud nejsou. Popisy (ovšem nikoli stručné, respektive značně různorodé) sice byly zpracovány v rámci obnovy identifikace kulturních památek, avšak existují v několika různých databázích na jednotlivých pracovištích NPÚ. Jde o databázi reList (Paradox 10), používanou na pracovištích v Praze a pro střední Čechy, aplikaci ÚSKP (File Maker) na pracovištích v Plzni, Liberci, Lokti, Ústí nad Labem, Pardubicích, Brně a Kroměříži, aplikaci Ostrava (File Maker) v Ostravě, NEMO v Českých Budějovicích a šablony evidenčních listů v textovém editoru Word v Olomouci (Systémový projekt Památkový katalog NPÚ, Zadávací dokumentace pro výběrové řízení, 2011) . Vzhledem k tomu, že tyto databáze bude nutné v každém případě začlenit do připravované nové aplikace pro vedení ÚSKP a soupisu, nazvané Památkový katalog, vyvinuli jsme snahu o soustředění těchto dat na ústředním pracovišti NPÚ a shromáždění alespoň položek požadovaných pro CARARE do tabulky obsahující oba identifikátory - idreg i pagis. Tato práce zatím není dokončená. Problematické je toto řešení v tom, že vyžaduje ruční úpravu dat. Naším záměrem přitom bylo doplnit a upravit aplikace integrovaného informačního systému tak, aby poskytování dat Europeaně prostřednictvím CARARE probíhalo automatizovaně.

Projekt CARARE vytvořil v uplynulém období nejen metadatové schéma pro oblast památkové péče, ale i webově dostupný nástroj pro mapování dat z velmi rozdílných databází jednotlivých účastníků projektu do datového schématu CARARE. Předpokladem pro využití mapovacího nástroje je výstup z původní databáze ve formátu XML. Jednotliví účastníci projektu mají zpřístupnit svá data prostřednictvím internetově dostupného OAI-PMH repozitáře. Ve dnech 29. – 31. 3. 2011 proběhl v Kolíně nad Rýnem jeden ze série tří workshopů, na kterých byli účastníci projektu seznámeni s mapovacím nástrojem („mapping and ingestion tool“, zkráceně MINT) a volně dostupnou doporučenou aplikací pro vytvoření repozitáře jménem REPOX. Za NPÚ se zúčastnily Ing. Irena Blažková a Ing. arch. Zuzana Syrová. Na tomto pracovním setkání byly řešeny i otázky metadatového schématu a jeho nové verze.

Jedním z úkolů projektu je i řešení problematiky autorských práv k poskytovaným datům. Nezávisle na projektu CARARE byla ze strany portálu Europeana vytvořena nová smlouva, která má platit pro všechny poskytovatele dat. Tato smlouva podřizuje poskytnutá metadata obecně platné licenci Creative Commons CC0 1.0 Universal, což znamená, že je umožněno využití dat volně bez jakéhokoli omezení, a to i pro komerční účely. U poskytovaných náhledů dokumentů je počítáno s respektováním osobnostních autorských práv. V rámci uskutečněného dotazníkového průzkumu paní generální ředitelka potvrdila souhlas Národního památkového ústavu s touto smlouvou. Je nutno zdůraznit, že jde o metadata, tedy vlastně o informaci, kde lze daný dokument nalézt. Portál Europeana je v podstatě jen prostředníkem, zájemce je z tohoto portálu odkázán na webové stránky poskytovatele, v našem případě tedy na webové stránky NPÚ. V rámci projektu je však zatím nedořešena otázka, zda takový přístup je adekvátní i u datového schématu CARARE, který je mnohem širší než data zobrazovaná v portálu Europeana.

V rámci projektu byl uskutečněn také průzkum postojů jeho účastníků k udržitelnosti projektu po jeho skončení. Cílem projektu je poskytování dat z oblasti památkové péče trvale, avšak provoz repozitáře CARARE není po skončení projektu finančně zajištěn. Hledá se tedy způsob, jak najít či ustavit instituci, která by provoz zajistila, ať již z dotací, sponzorstvím, placenými službami portálu CARARE či jinak.

Od počátku projektu bylo počítáno se zpracováním potřebné aplikace a úprav našeho informačního systému externí firmou. V červenci 2011 proto proběhlo výběrové řízení pro zakázku malého rozsahu, vybrána byla firma ANECT, s. r. o., která je dodavatelem i dalších částí našeho informačního systému a je tedy dobře obeznámena s podmínkami našeho ústavu. Naším záměrem je vytvořit mechanismus pro trvalé a automatizované předávání dat nejen portálu Europeana, ale s budoucí možností sdílet vybraná data s dalšími institucemi, ať již v rámci naší republiky, nebo i mezinárodně.

Závěr: Ačkoli cíleného výsledku, totiž předání digitálních dat portálu Europeana, zatím nebylo dosaženo, je možno již nyní konstatovat, že účast v projektu přinesla důležité poznatky v oblasti informačních systémů památkové péče v evropském měřítku a aktuálně ovlivnila tvorbu zadání nové informační aplikace pro evidenci Ústředního seznamu kulturních památek a pro soupis objektů památkového zájmu (Památkový katalog). Je též možné konstatovat, že zvolená koncepce Integrovaného informačního systému památkové péče Národního památkového ústavu je na vysoké úrovni a plně snese srovnání s informačními systémy národních institucí, působících v Evropě v oblasti památkové péče. Předností našeho IISPP je především od počátku budované důsledné propojení informačních databází s geografickým informačním systémem. Velkým a finančně i personálně náročným úkolem do budoucna je však naplnění databázových aplikací kvalitními a spolehlivými daty tak, aby systémy mohly plnohodnotně sloužit veřejnosti i státní správě.

Zpracovala Ing. Irena Blažková 15. 9. 2011

(Publikováno 11. 5. 2012; 15.45 CEST. Red.: Jan Sommer)