Přejít na: Obsah | Konec stránky

Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)

 

Národní památkový ústav řeší v současné době 16 projektů NAKI, a to samostatně i ve spolupráci s dalšími výzkumnými organizacemi. Odborní pracovníci NPÚ, ÚOP v Liberci se od roku 2012 podílejí na řešení následujících úkolů NAKI:

 

 


 

Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti Severozápadních Čech

NAKI  DF12P01OVV009

  • Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem (spolupráce ÚOP v Liberci, ÚOP v Lokti, generální ředitelství), Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně

  • Hlavní řešitel za NPÚ: PhDr. Petr Hrubý
  • Hlavní řešitel za UJEP: PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D
  • Řešitelé za NPÚ, ÚOP v Liberci: Mgr. Miroslav Kolka, Mgr. Tereza Konvalinková
  • Délka projektu:

2012–2013

Mezi hlavní úkoly tříletého projektu patří databáze a dokumentace ohrožených drobných památek, sakrální, městské a lidové architektury, a to pro území Ústeckého kraje a vybraných částí Libereckého a Karlovarského kraje. Dále provedení podrobné databáze a dokumentace památek na katastru obce Milešov v okresu Litoměřice. Pro jednotlivé typy objektů (drobné památky, sakrální architektura, lidová architektura, městské domy) budou vypracovány metodiky jejich dokumentace, včetně 3D dokumentace a 3D vizualizace. Dojde k vytovření specializované mapy s lokalizací ohrožených staveb, drobných památek a dále rekonstrukční mapy krajiny a jejího vývoje v k. ú. Milešov. Kromě metodik vyjde na závěr projektu monografie „Milešov - proměny kulturní krajiny ve středověku a novověku“.

Řešitelé za NPÚ ÚOP v Liberci v projektu participují na dokumentaci staveb lidové architektury v Libereckém kraji, které jsou přímo ohroženy jejich havarijním stavem či demolicí. V průběhu roku 2012 a 2013 proběhlo vytipování těchto objektů a postupná fotografická či měřická dokumentace vybraných domů, doplněná o dendrochronologické datování. V následujících letech dojde k další průběžné podrobné dokumentaci zanikajících památek lidové architektury a zpracovávání evidenčních karet do databáze. Výsledky poslouží jako podklad pro připravované metodiky a přispějí k doplnění informací o stavební historii, vývoji a stavu lidové architektury v Libereckém kraji..

 


 

Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století

NAKI DF13P01OVV00 1

  • Hlavní řešitelé: Ing. Zdeněk Novák (Národní zemědělské muzeum Praha), Mgr. Kateřina Cichrová (NPÚ)
  • Řešitel za NPÚ, ÚOP v Liberci: Bc. Vladimíra Králová (garant pro oblast zahradní a krajinářská architektura)
  • Spoluřešitelé části úkolu zaštiťované NPÚ, ÚOP v Liberci:
  • Lucie Hanzlíková (zpracování personalistiky a účetnictví projektu) 2013-2017
  • Mgr. Jana Šubrtová (garant pro oblast historie, dějin umění a dějin každodennosti) 2013–2017
  • Mgr. Renata Tišerová (garant pro oblast archeologie) 2013–2017
  • Mgr. Vladimír Vrabec (GIS) 2013–2015
  • Mgr. Renata Černá (Zpracování historie rodu a historie každodennosti – Clam-Gallasové) 2013–2017
  • PhDr. Martin Krummholz (garant Clam-Gallasové) 2013–2017
  • Mgr. Eliška Nová (archivní rešerše) 2013–2015
  • Mgr. Miroslav Kolka (archivní rešerše a terénní průzkum vodovodního systému Bredovské zahrady) 2015–2016
  • Mgr. Ivan Peřina (Zpracování SHP ohradní zdi Bredovské zahrady) 2015

2013–2017

Společným cílem projektu je aplikovaný výzkum, jehož výsledky přispějí k detailnějšímu poznání vzniku, vývoje, formy a funkce kulturní krajiny vytvořené na území vybraných aristokratických panství. Přestože zastupují zvolené lokality z hlediska krajinářského mimořádně hodnotný kulturně historický potenciál perspektivně přitažlivý pro širokou veřejnost, zůstávala většina z nich během posledního půlstoletí spíše opomenuta. Jedním z důvodů jsou také dlouhodobé středoevropské stereotypy návštěvnických cílů, soustředěné tradičně více na interiéry památkových objektů, jejichž okolí zůstává (s výjimkou těch nejrenomovanějších objektů) stranou zájmu široké veřejnosti.

Etapa projektu:

Proměna kulturní krajiny na vybraném severočeském panství rodu Clam–Gallasů od 17.–20. století

Cílem projektu je aplikovaný výzkum a vývoj, jehož výsledky přispějí k detailnějšímu poznání vzniku, vývoje, formy a funkce kulturní krajiny vytvořené na území panství Lemberk. Sledované období zahrnuje vývoj panství od příchodu rodu Bredů a především poslední vlastníky – rodinu Clam-Gallasů.

Plánované výstupy:

Specializovaná mapa zachycující současný stav Bredovské zahrady

Specializovaná mapa současného Land use panství Lemberk

Specializovaná mapa kompozičních vztahů panství Lembersko

Specializovaná mapa s výsledky výzkumu archeologie

Specializované mapy Land use panství Lemberk 2. pol. 19. st. a 1. pol. 20. st.

Specializovaná mapa k historickému vývoji vegetačních prvků v Bredovské zahradě

Specializovaná mapa vodovodního systému Bredovské zahrady

Odborná kniha Bredovská zahrada

Odborná kniha Clam – Gallasové

Workshop k Bredovské zahradě

 

Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století

NAKI DF13P01OVV00 1

Proměna kulturní krajiny na vybraném severočeském panství rodu Clam–Gallasů od 17.–20. století

  • Hlavní řešitelé: Mgr. Kateřina Cichrová (NPÚ), Ing. Zdeněk Novák (Národní zemědělské muzeum Praha)

  • Dílčí projekt: Archeologický výzkum areálu barokní zahrady Bredovského letohrádku na Lemberku
  • Řešitel za NPÚ, ÚOP v Liberci: Mgr. Renata Tišerová
  • Délka projektu:

2012–2013

Společným cílem projektu je aplikovaný výzkum, jehož výsledky přispějí k detailnějšímu poznání vzniku, vývoje, formy a funkce kulturní krajiny vytvořené na území vybraných aristokratických panství. Přestože zastupují zvolené lokality z hlediska krajinářského mimořádně hodnotný kulturně historický potenciál perspektivně přitažlivý pro širokou veřejnost, zůstávala většina z nich během posledního půlstoletí spíše opomenuta. Jedním z důvodů jsou také dlouhodobé středoevropské stereotypy návštěvnických cílů, soustředěné tradičně více na interiéry památkových objektů, jejichž okolí zůstává (s výjimkou těch nejrenomovanějších objektů) stranou zájmu široké veřejnosti.

Archeologický výzkum a jeho výsledky jako nedílná součást průzkumu historické krajiny poskytne pramennou základnu a interpretační nástroj pro detailní poznání areálu barokní zahrady. Výzkum bude rozdělen do několika etap, a to: nedestruktivní průzkum areálu barokní zahrady s využitím geofyzikálních metod, pedologický průzkum areálu barokní zahrady, destruktivní průzkum pomocí mikrosondáže, laboratorní ošetření movitých artefaktů a ekofaktů, environmentální analýzy odebraných vzorků, syntéza a interpretace výsledků archeologického výzkumu.

Renata Tišerová, Archeologický výzkum barokní zahrady na Lemberku. Strategie, průběh výzkumu a dosavadní poznatky, Fontes Nissae XVI, 2015, č. 2, s. 94–111.

Specializovaná mapa barokní zahrady na Lemberku

 


 

Metodika uchovávání předmětů kulturní povahy – optimalizace podmínek s cílem dosažení dlouhodobé udržitelnosti

 

Řešitel za ÚOP LI:  Ing.arch. Václav Němec
Délka projektu: 2013 – 2017
Pracovní skupina, jejíž činnost garantuje V. Němec, se zabývá dílčím úkolem projektu „Charakteristika deponovaných předmětů a režimu jejich ukládání/prezentace“. Pro potřebu průzkumu deponovaných předmětů byl připraven dotazník rozdělený na dvě části. První část zahrnuje celkový popis, způsob evidence, uložení a využívání předmětů. Druhá část hodnotí rozsah a příčiny poškození předmětů. Kritériem hodnocení byla materiálová skladba (citlivost materiálů vůči okolnímu prostředí) a použité technologie zhotovení, dostupnost informací o předchozím ošetření či manipulaci s předměty (evidenční nebo konzervátorsko-restaurátorské karty) apod. Výběr předmětů k hodnocení byl proveden po pečlivém výběru na prohlídkových trasách a v depozitářích památkových objektů jak ve správě NPÚ, tak TMB. Byly vybrány nejreprezentativnější objekty se sbírkami, které vyhovují stanoveným kritériím posuzování, jako SZ Lednice, SZ Hluboká, SZ Kunštát, kovárna v Těšanech. Byly vybrány předměty kulturní hodnoty od nábytku, vzácných předmětů uměleckého řemesla až po umělecké předměty výtvarného umění, u kterých se bude dlouhodobě sledovat vliv vnitřního prostředí v pestré šíři působení faktorů na jejich stav, včetně vlivu návštěvnického provozu. Získané poznatky budou podkladem pro stanovení preventivní péče, jejich pravidel, kdy se předpokládá vytvoření metodiky Preventivní péče o mobiliář ve sbírkách historických památkových objektů s instruktážním DVD, obojí bude vycházet z přesně stanoveného libreta, respektujícího skladbu a materiálovou různost sbírkových předmětů.
V roce 2013 byl proveden sběr dat, průzkum a vyhodnocení vybraného mobiliárního fondu a depozitářů na vybraných památkových objektech, čímž byla provedena příprava databáze případových studií, bylo zpracováno libreto instruktážního DVD.
V roce 2014 se předpokládá oponentura vytvořeného scénáře instruktážního DVD, dokončení případových studií k objektům na základě vyhodnocení průzkumů, zpracování podrobné osnovy Metodiky uchovávání předmětů kulturní povahy, bude zpracován text k metodice Preventivní péče s jeho revizí.
  • Řešitelé: PhDr. Zdeněk Vácha (NPÚ), Ing. Alena Selucká (Technické muzeum v Brně), Akad. mal. Igor Fogaš (Moravská galerie v Brně)
  • Řešitel za NPÚ, ÚOP v Liberci: Ing.arch. Václav Němec
  • Délka projektu: 2013–2017

2013

Pracovní skupina, jejíž činnost garantuje Václav Němec, se zabývá dílčím úkolem projektu „Charakteristika deponovaných předmětů a režimu jejich ukládání/prezentace“. Pro potřebu průzkumu deponovaných předmětů byl připraven dotazník rozdělený na dvě části. První část zahrnuje celkový popis, způsob evidence, uložení a využívání předmětů. Druhá část hodnotí rozsah a příčiny poškození předmětů. Kritériem hodnocení byla materiálová skladba (citlivost materiálů vůči okolnímu prostředí) a použité technologie zhotovení, dostupnost informací o předchozím ošetření či manipulaci s předměty (evidenční nebo konzervátorsko-restaurátorské karty) apod. Výběr předmětů k hodnocení byl proveden po pečlivém výběru na prohlídkových trasách a v depozitářích památkových objektů jak ve správě NPÚ, tak TMB. Byly vybrány nejreprezentativnější objekty se sbírkami, které vyhovují stanoveným kritériím posuzování, jako SZ Lednice, SZ Hluboká, SZ Kunštát, kovárna v Těšanech. Byly vybrány předměty kulturní hodnoty od nábytku, vzácných předmětů uměleckého řemesla až po umělecké předměty výtvarného umění, u kterých se bude dlouhodobě sledovat vliv vnitřního prostředí v pestré šíři působení faktorů na jejich stav, včetně vlivu návštěvnického provozu. Získané poznatky budou podkladem pro stanovení preventivní péče, jejich pravidel, kdy se předpokládá vytvoření metodiky Preventivní péče o mobiliář ve sbírkách historických památkových objektů s instruktážním DVD, obojí bude vycházet z přesně stanoveného libreta, respektujícího skladbu a materiálovou různost sbírkových předmětů.

V roce 2013 byl proveden sběr dat, průzkum a vyhodnocení vybraného mobiliárního fondu a depozitářů na vybraných památkových objektech, čímž byla provedena příprava databáze případových studií, bylo zpracováno libreto instruktážního DVD.

V roce 2014 se předpokládá oponentura vytvořeného scénáře instruktážního DVD, dokončení případových studií k objektům na základě vyhodnocení průzkumů, zpracování podrobné osnovy Metodiky uchovávání předmětů kulturní povahy, bude zpracován text k metodice Preventivní péče s jeho revizí.