ÚOP v Ostravě
Přejít na: Obsah | Pravý blok | Konec stránky
ÚOP v Ostravě

Souhrnné informace a historie

Souhrnné informace

Územní odborné pracoviště v Ostravě je jedním odborných pracovišť Národního památkového ústavu. Ve smyslu zákona č. 20/1987, o státní památkové péči, se jedná o státní odbornou organizaci, která zajišťuje v současnosti veškeré činnosti, jež jí stanovuje daný zákon, na území šesti okresů Moravskoslezského kraje – okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Ostrava a Opava. Jejím hlavním posláním je péče o kulturní památky a památkově chráněná území.

Historie

Dne 17. dubna 1958 byl Národním shromážděním schválen zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, který byl první právní normou důsledně upravující organizaci a řízení památkové péče v českých zemích. Na jeho základě a usnesením rady Krajského národního výboru bylo dne 17. července 1958 zřízeno severomoravské Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP). Anomálií proti ostatním krajům však bylo to, že KSSPPOP nepřevzalo žádné zpřístupněné památkové objekty. V roce 1964 vzniklo v Olomouci Okresní středisko státní památkové péče a ochrany přírody (OSSPPOP).

Nový zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a vyhláška č. 66/1988 Sb. pomáhaly postupně v řešení sjednocení výkonu odborně metodické péče o kulturní památky v rámci metodického řízení SÚPPOP a KSSPPOP. V září 1988 bylo se souhlasem plenárního zasedání Okresního národního výboru v Olomouci zrušeno OSSPPOP a toto bylo opětovně sloučeno s KSSPPOP v Ostravě do jednotného Krajského ústavu státní památkové péče a ochrany přírody Severomoravského kraje (KÚSPPOP), které bylo zřízeno jako příspěvková organizace k 1. lednu 1989.

Ústav se skládal z odborného a provozně-ekonomického úseku, přičemž odborný byl rozdělen na střediska v Olomouci a Ostravě zahrnující památkovou péči, ochranu přírody, kulturně výchovnou činnost a archeologické pracoviště (v Olomouci) a na chráněné krajinné oblasti existující a připravené k prohlášení. Olomoucké středisko zajišťovalo činnost v okresech Olomouc, Přerov a Šumperk, ostravské v okresech Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava a Vsetín.

Vývoj legislativy po roce 1989 ovlivnil také organizaci památkové péče. Na území Severomoravského kraje došlo k rozdělení původního KÚSPPOP na památkové ústavy v Olomouci a v Ostravě a oddělení ochrany přírody a správy chráněných krajinných oblastí.

Pověřovací listinou ze dne 3. ledna 1991 s platností od 1. ledna 1991 byl Památkový ústav v Ostravě pověřen plněním úkolů krajské organizace státní památkové péče podle § 33 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, pro území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava a Vsetín. První vlastní zpřístupněný objekt do své správy získal Památkový ústav v Ostravě teprve v roce 2000. Jednalo se o národní kulturní památku Důl Michal v Ostravě-Michálkovicích, která byla převzata po zániku bývalého Průmyslového muzea v Ostravě.

Další výrazná změna přišla s prvním dnem nového století a tisíciletí. Rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky (zřizovatele) došlo od 1. ledna 2001 k přejmenování na Státní památkový ústav v Ostravě. O rok později, na základě usnesení vlády č. 464/2001 Sb., získal ostravský památkový ústav právo hospodaření také ke státním zámkům Hradec nad Moravicí a Raduň.

Rozhodnutím Ministerstva kultury ČR čj. 11.617/2002 došlo k zániku všech dosavadních státních příspěvkových organizací a v jejich splynutí v jeden Národní památkový ústav. Ostravské pracoviště se stalo pouze jedním z jedenácti územních odborných pracovišť. I nadále vykonávalo památkovou péči na území sedmi dříve jmenovaných okresů. V roce 2003 byl převeden okres Vsetín do působnosti nově vzniklého územního odborného pracoviště v Kroměříži (pro Zlínský kraj).

1. 1. 2013 nabyla účinnost reorganizace Národního památkového ústavu, největší změna od vzniku sjednoceného NPÚ v roce 2003.

V rámci NPÚ byly vyčleněny agendy související se správou majetku ve vlastnictví státu do samostatné sekce a v rámci ČR vytvořeny celkem čtyři nové organizační jednotky – Územní památkové správy (ÚPS) – v Praze, Českých Budějovicích, Sychrově a Kroměříži. Státní zámky Raduň a Hradec nad Moravicí a NKP Důl Michal tímto od 1. 1. 2013 spravuje ÚPS Kroměříž.

Struktura všech dosavadních Územních odborných pracovišť (ÚOP) vázána na krajskou administrativní strukturu ČR přitom zůstává nezměněna a plně funkční pro oblast spolupráce s výkonnými orgány státní správy na úseku státní památkové péče. Z tohoto pohledu se tedy vůbec nic nemění a ÚOP zůstávají ve stávajících podobě i na dosavadních korespondenčních a elektronických adresách.

Bývalé Ústřední pracoviště NPÚ je nyní transformováno v Generální ředitelství NPÚ, jež přejímá jeho korespondenční kontakty, a které i nadále integruje metodické řízení památkové péče a péče o objekty v péči NPÚ. Toto generální ředitelství nyní posiluje i výkon řady centrálních činností NPÚ, které dosud nebyly dostatečně pro instituci s celostátní působností naplňovány.